{"id":1649,"date":"2006-06-08T22:38:07","date_gmt":"2006-06-08T20:38:07","guid":{"rendered":"http:\/\/btm.sk\/WP\/2006\/06\/08\/da-vinciho-kod-dekodovanie\/"},"modified":"2018-05-17T23:17:43","modified_gmt":"2018-05-17T21:17:43","slug":"da-vinciho-kod-dekodovanie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/btm.sk\/WP\/2006\/06\/08\/da-vinciho-kod-dekodovanie\/","title":{"rendered":"DA VINCIHO K\u00d3D – DEK\u00d3DOVANIE"},"content":{"rendered":"

Nicky Gumbel vy\u0161tudoval v Cambridgi pr\u00e1vo a v Oxforde teol\u00f3giu. Pracoval ako advok\u00e1t. Dnes sl\u00fa\u017ei ako duchovn\u00fd v anglik\u00e1nskom zbore Holy Trinity Brompton v Lond\u00fdne. Nap\u00edsal nieko\u013eko kn\u00edh o kres\u0165anskej viere. Okrem toho nap\u00edsal dva bestsellery. Teraz sa nechal in\u0161pirova\u0165 ned\u00e1vno sfilmovanou knihou Dana Browna: Da Vinciho k\u00f3d. Sk\u00fama prastar\u00fa, \u010dasto dohadmi zahalen\u00fa spr\u00e1vu o \u017eivote a odkaze Je\u017ei\u0161a Krista. Kniha vy\u0161la pod \u010desk\u00fdm n\u00e1zvom: \u0160ifra mistra Leonarda: Dek\u00f3dov\u00e1no.<\/span>
\n
\nPod\u00e1va v nej zasv\u00e4ten\u00fd poh\u013ead a z\u00e1very, s ktor\u00fdmi konfrontuje Dana Browna aj jeho \u010ditate\u013eov a vn\u00e1\u0161a tak do tejto problematiky nov\u00e9 svetlo. Sna\u017e\u00ed sa odpoveda\u0165 aj na tieto ot\u00e1zky: O \u010do ide v najpred\u00e1vanej\u0161om rom\u00e1ne v\u0161etk\u00fdch \u010dias? \u010comu jeho autor vlastne ver\u00ed? Mo\u017eno dok\u00e1za\u0165, \u017ee sa Je\u017ei\u0161 o\u017eenil s M\u00e1riou Magdal\u00e9nou? Existovala in\u00e1, p\u00f4vodnej\u0161ia forma kres\u0165anstva? \u010co z toho vypl\u00fdva pre na\u0161u s\u00fa\u010dasnos\u0165? <\/p>\n

My sme pre v\u00e1s pripravili v\u00fdber toho najpodstatnej\u0161ieho v novom let\u00e1\u010diku zo s\u00e9rie PL s n\u00e1zvom Da Vinciho k\u00f3d \u2013 dek\u00f3dovanie, m\u00f4\u017eete si ho objedna\u0165 na na\u0161ej adrese. <\/p>\n

Okrem toho v\u00e1m teraz tu pon\u00fakame skr\u00e1ten\u00fd v\u00fd\u0148atok z tejto kni\u017eky (v \u010de\u0161tine):<\/p>\n

Podle britsk\u00e9ho den\u00edku \u201eThe Daily Telegraph\u201c je \u0160ifra mistra Leonarda , kter\u00e1 vy\u0161la v dubnu 2003, nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed v\u00e1zanou knihou pro dosp\u011bl\u00e9 v\u0161ech dob. 1 (POZN) Prodaly se miliony v\u00fdtisk\u016f. Kniha byla p\u0159elo\u017eena do mnoha jazyk\u016f a zfilmoval ji Hollywood. Z jej\u00edho autora se stal multimilion\u00e1\u0159.<\/p>\n

List \u201eThe New York Times\u201c ji popisuje jako \u201eosv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed propracovan\u00fd thriller pln\u00fd h\u00e1danek, kter\u00fd poru\u0161uje pravidla\u201c. 2 (POZN) Do\u0161lo i k debat\u011b o liter\u00e1rn\u00edch p\u0159ednostech knihy. Jeden z kritik\u016f ji pova\u017euje za \u201evynikaj\u00edc\u00ed thriller\u201c. 3 (POZN) Jin\u00ed u\u017e nejsou tak lichotiv\u00ed. V jedn\u00e9 knize se p\u00ed\u0161e, \u017ee \u0160ifra mistra Leonarda je \u201esnobsk\u00e1, \u017ee jde o p\u00f3zu, \u017ee je samo\u00fa\u010deln\u00e1, arogantn\u00ed, samo\u017eersk\u00e1, pov\u00fd\u0161eneck\u00e1, k\u00fd\u010dovit\u00e1, nelogick\u00e1, um\u011bl\u00e1 a \u00fachyln\u00e1.\u201c 3 (POZN)<\/p>\n

Bez ohledu na to, \u017ee m\u016f\u017eeme diskutovat o liter\u00e1rn\u00edch kvalit\u00e1ch knihy, nelze zpochyb\u0148ovat jej\u00ed vliv. Jedna \u010dlenka na\u0161eho spole\u010denstv\u00ed v Holy Trinity Brompton v Lond\u00fdn\u011b si zapsala n\u011bkter\u00e9 n\u00e1zory, kter\u00e9 j\u00ed o knize lid\u00e9 \u0159\u00edkali. Jeden z jej\u00edch p\u0159\u00e1tel, kter\u00fd nem\u011bl ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd hlub\u0161\u00ed vztah, \u0159ekl: \u201eKniha ukazuje, \u017ee Bible nem\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159esn\u00e1 a \u017ee v jej\u00edm textu do\u0161lo ke zm\u011bn\u00e1m.\u201c Jeden z jej\u00edch k\u0159es\u0165ansk\u00fdch p\u0159\u00e1tel \u0159ekl: \u201eM\u00e1lem jsem kv\u016fli tomu p\u0159estal v\u011b\u0159it.\u201c A jin\u00fd prohl\u00e1sil: \u201eKniha m\u011b p\u0159ivedla k tomu, \u017ee jsem si uv\u011bdomil, \u017ee svou v\u00edru nem\u00e1m podlo\u017eenou fakty.\u201c<\/p>\n

Jak m\u016f\u017ee na lidi takhle zap\u016fsobit rom\u00e1n, liter\u00e1rn\u00ed d\u00edlo? \u0160ifra mistra Leonarda je thrillerem, kter\u00fd s\u00e1m sebe p\u0159edstavuje jako historick\u00fd rom\u00e1n. Je to vymy\u0161len\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, ale p\u0159esto se sna\u017e\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee se zakl\u00e1d\u00e1 na faktech. Podle slov kardin\u00e1la George, arcibiskupa v Chicagu, je kniha \u201enesmysln\u00e1, absurdn\u00ed, pro mnoh\u00e9 je v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1.\u201c 5 (POZN)<\/p>\n

O co tedy vlastn\u011b b\u011b\u017e\u00ed? Obsahem knihy se nemus\u00edme nechat znepokojovat, nebo\u0165 se nejedn\u00e1 o \u017e\u00e1dnou teologii. Nechceme se tu v\u011bnovat v\u011brohodnosti popisu r\u016fzn\u00fdch v knize uv\u00e1d\u011bn\u00fdch m\u00edst, jako jsou z\u00e1mek ve Villette u Pa\u0159\u00ed\u017ee, hotel Ritz, Louvre, lond\u00fdnsk\u00fd kostel Temple a mnoho dal\u0161\u00edch. I kdy\u017e to, \u017ee o nich kniha mluv\u00ed, vedlo k jejich zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti, p\u0159esnost jejich l\u00ed\u010den\u00ed byla zpochyb\u0148ov\u00e1na. Nechci tu v\u011bnovat prostor \u00favah\u00e1m o templ\u00e1\u0159\u00edch, o kl\u00e1\u0161teru na Sij\u00f3nu nebo o Leonardov\u00fdch d\u00edlech. Tak\u00e9 se nechci zab\u00fdvat v\u00fdpady knihy proti \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi (Vatik\u00e1n) nebo proti Opus Dei. (Mnoho z autorov\u00fdch \u00fadaj\u016f je vzato z knihy Svat\u00e1 krev a svat\u00fd gr\u00e1l , kter\u00e1 vy\u0161la v roce 1982; Dan Brown musel \u010delit hrozb\u011b pr\u00e1vn\u00edho kroku ze strany jej\u00edch autor\u016f Michaela Baigenta, Richarda Leigha a Henryho Lincolna. 6 (POZN))<\/p>\n

\u0160ifra mistra Leonarda m\u00e1 teologick\u00e9 ko\u0159eny i z\u00e1klady, a to dokonce christologick\u00e9. Cel\u00e1 v\u011bc je postavena na teorii o Je\u017e\u00ed\u0161ovi. V\u0161echno ostatn\u00ed v p\u0159\u00edb\u011bhu dost\u00e1v\u00e1 smysl pouze tehdy, jestli\u017ee na t\u00e9to teorii n\u011bco je.<\/p>\n

1. Co je z\u00e1kladn\u00edm p\u0159edpokladem \u0160ifry mistra Leonarda?<\/p>\n

Prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch hrdin\u016f n\u00e1s \u0160ifra mistra Leonarda utvrzuje v tom, \u017ee \u201eprakticky v\u0161e, co n\u00e1s na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 u\u010dili o Je\u017e\u00ed\u0161i, je fale\u0161n\u00e9 \u201c. 7 (POZN) Tvrd\u00ed se zde, \u017ee:
\n* \u0158\u00edmskokatolick\u00e1 c\u00edrkev skr\u00fdvala skute\u010dn\u00e1 fakta o k\u0159es\u0165anstv\u00ed za pomoci n\u00e1tlaku a zastra\u0161ov\u00e1n\u00ed.
\n* Je\u017e\u00ed\u0161 byl man\u017eelem M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny (kter\u00e1 byla hlavn\u00edm apo\u0161tolem).
\n* Svat\u00fdm gr\u00e1lem nen\u00ed kalich pou\u017eit\u00fd p\u0159i posledn\u00ed ve\u010de\u0159i, jak se obecn\u011b p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, ale l\u016fno M\u00e1\u0159\u00ed Magdaleny, kter\u00e1 porodila Je\u017e\u00ed\u0161ovu dceru S\u00e1ru.
\n* Potomci Marie Magdal\u00e9ny a Je\u017e\u00ed\u0161e se stali francouzsk\u00fdmi kr\u00e1li 8 (POZN).
\n* Je\u017e\u00ed\u0161 nebyl Bo\u017e\u00edm Synem.
\n* Byl to smrteln\u00edk, prorok, v\u00fdznamn\u00fd a mocn\u00fd mu\u017e kol\u00edsav\u00e9ho vlivu, kter\u00fd inspiroval miliony lid\u00ed, aby \u017eili l\u00e9pe.
\n* Je\u017e\u00ed\u0161 byl radik\u00e1ln\u00edm feministou.
\n* Pohansk\u00fd c\u00edsa\u0159 Konstantin p\u0159i\u0161el na nikajsk\u00e9m koncilu v roce 325 n. l. s n\u00e1vrhem pov\u00fd\u0161it Je\u017e\u00ed\u0161e na Boha.
\n* Je\u017e\u00ed\u0161 se stal Bo\u017e\u00edm Synem na z\u00e1klad\u011b t\u011bsn\u00e9 v\u011bt\u0161iny hlas\u016f, p\u0159edt\u00edm v jeho bo\u017estv\u00ed nikdo nev\u011b\u0159il.
\n* Konstantinov\u00fdm motivem k tomuto kroku bylo d\u00e1t moc \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkvi.<\/p>\n

Jak Dan Brown dosp\u011bl k takov\u00e9mu z\u00e1v\u011bru? Argumentuje t\u00edm, \u017ee ran\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00e9 z\u00e1znamy neodpov\u00eddaj\u00ed Bibli a \u017ee Bibli, jak ji zn\u00e1me dnes, vytvo\u0159il a\u017e Konstantin. Autor tvrd\u00ed, \u017ee Konstantin objednal a financoval vznik nov\u00e9 Bible, kter\u00e1 Krista p\u0159ikr\u00e1\u0161lila t\u00edm, \u017ee ho vyl\u00ed\u010dila jako podobn\u00e9ho Bohu, a do n\u00ed\u017e nebyla pojata evangelia, kter\u00e1 popisovala Kristovy lidsk\u00e9 str\u00e1nky. Podle \u0160ifry mistra Leonarda Konstantin zavrhl \u0159adu dal\u0161\u00edch \u201eevangeli\u00ed\u201c a nechal p\u0159epracovat \u010dty\u0159i evangelia, kter\u00e1 dnes v Bibli najdeme. V knize se p\u00ed\u0161e, \u017ee tis\u00edce evangeli\u00ed nechal sp\u00e1lit nebo prohl\u00e1sit za nez\u00e1konn\u00e9. N\u011bkter\u00e1 se v\u0161ak dochovala, jako nap\u0159. pramen Q, kumr\u00e1nsk\u00e9 svitky a dokumenty z Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed.<\/p>\n

\u0160ifra mistra Leonarda p\u0159ich\u00e1z\u00ed s t\u00edm, \u017ee c\u00edrkev skr\u00fdvala skute\u010dnou pravdu o Je\u017e\u00ed\u0161i a \u017ee jde o nejv\u011bt\u0161\u00ed konspiraci a utajen\u00ed za posledn\u00edch 2000 let. V knize se tvrd\u00ed, \u017ee se r\u016fzn\u00e1 \u0161eptanda o t\u00e9to konspiraci \u0161\u00ed\u0159ila po stalet\u00ed v nes\u010detn\u00fdch jazyc\u00edch, zvl\u00e1\u0161t\u011b prost\u0159ednictv\u00edm v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, hudby a p\u00edsemnictv\u00ed. Nejdramati\u010dt\u011bji se to projevilo v malb\u00e1ch Leonarda da Vinci. Kniha prohla\u0161uje, \u017ee zbytky tajemstv\u00ed jsou a\u017e dodnes st\u0159e\u017eeny tajemn\u00fdm bratrstvem, jeho\u017e \u010dlenem da Vinci byl. V celkov\u00e9m pohledu p\u0159ich\u00e1z\u00ed kniha s t\u00edm, \u017ee k\u0159es\u0165anstv\u00ed tak, jak ho zn\u00e1me dnes, je jeden velk\u00fd podvod.<\/p>\n

2. V\u011b\u0159\u00ed v\u016fbec Dan Brown, \u017ee je to pravda?<\/p>\n

V t\u00e9to v\u011bci existuje ur\u010dit\u00e1 dvojzna\u010dnost. Novela za\u010d\u00edn\u00e1 faktografick\u00fdmi \u00fadaji, kde se p\u00ed\u0161e, \u017ee v\u0161echny popisy um\u011bleck\u00fdch d\u011bl, architektury, dokument\u00e1rn\u00edch pramen\u016f a tajn\u00fdch ob\u0159ad\u016f v t\u00e9to knize p\u0159esn\u011b odpov\u00eddaj\u00ed skute\u010dnosti. 9 (POZN) To by tedy tak\u00e9 m\u011blo zahrnovat novoz\u00e1konn\u00ed a dal\u0161\u00ed historick\u00e9 prameny, kter\u00e9 pod\u00e1vaj\u00ed zpr\u00e1vu o Je\u017e\u00ed\u0161ovi. N\u011bkte\u0159\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i by si to mohli vylo\u017eit tak, \u017ee z\u00e1v\u011bry, k nim\u017e autor ohledn\u011b Je\u017e\u00ed\u0161e doch\u00e1z\u00ed, jsou tak\u00e9 n\u011bjak zalo\u017eeny na historick\u00fdch faktech.<\/p>\n

Na webov\u00e9 str\u00e1nce Dana Browna je uvedeno: \u201eM\u00e1m v\u00edru, \u017ee teorie prob\u00edran\u00e9 jednotliv\u00fdmi postavami mohou m\u00edt z\u00e1va\u017enost.\u201c T\u00edm ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tyto teorie plat\u00ed nebo \u017ee jsou pravdiv\u00e9, ale vyjad\u0159uje nesouhlas s t\u00edm, kdo by se pokou\u0161el \u0160ifru mistra Leonarda zpochybnit. Mluv\u00ed o sob\u011b jako o k\u0159es\u0165anovi, ale rozli\u0161uje mezi sebou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed p\u0159ij\u00edmaj\u00ed \u201eBibli jako absolutn\u00ed historickou skute\u010dnost\u201c. \u0158\u00edk\u00e1: \u201eKa\u017ed\u00fd jdeme svou vlastn\u00ed cestou osv\u00edcen\u00ed. Pova\u017euji se za \u017e\u00e1ka mnoha n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.\u201c 10 (POZN)<\/p>\n

3. Jak\u00fd je d\u016fkazn\u00ed materi\u00e1l \u0160ifry mistra Leonarda?<\/p>\n

Lze dok\u00e1zat, \u017ee existovala n\u011bjak\u00e1 \u010dasn\u011bj\u0161\u00ed varianta k\u0159es\u0165anstv\u00ed ne\u017e k\u0159es\u0165anstv\u00ed popsan\u00e9 v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b? \u0160ifra mistra Leonarda uv\u00e1d\u00ed t\u0159i prameny, kter\u00e9 propojuje jako \u201enejstar\u0161\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 z\u00e1znamy\u201c. 11 (POZN) V knize se p\u00ed\u0161e:<\/p>\n

\u201eN\u011bkter\u00e1 z evangeli\u00ed, kter\u00e1 se Konstantin pokusil vym\u00fdtit, se dochovala. Kumr\u00e1nsk\u00e9 svitky byly objeveny v pades\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed v jeskyni u Kumr\u00e1nu v judsk\u00e9 pou\u0161ti. A pochopiteln\u011b i koptsk\u00e9 svitky v Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed. Krom\u011b toho, \u017ee sd\u011bluj\u00ed skute\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh gr\u00e1lu, vypr\u00e1v\u011bj\u00ed tyto dokumenty o Kristov\u011b slu\u017eb\u011b velmi lidsk\u00fdm zp\u016fsobem. … Svitky osv\u011btluj\u00ed evidentn\u00ed historick\u00e9 rozpory a podvrhy, kter\u00e9 jasn\u011b potvrzuj\u00ed, \u017ee Bibli zkompilovali a redigovali lid\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli politick\u00e9 z\u0159etele, a sice prosazovat bo\u017estv\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e Krista a vyu\u017e\u00edvat jeho vlivu k upevn\u011bn\u00ed sv\u00e9 vlastn\u00ed mocensk\u00e9 z\u00e1kladny.\u201c 12 (POZN)<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed je v \u0160if\u0159e mistra Leonarda zmi\u0148ov\u00e1n \u201etakzvan\u00fd Dokument Q \u2013 rukopis, o kter\u00e9m dokonce i ve Vatik\u00e1n p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee by mohl existovat. \u00dadajn\u011b by se m\u011blo jednat o knihu Je\u017e\u00ed\u0161ova u\u010den\u00ed, mo\u017en\u00e1 sepsanou jeho vlastn\u00ed rukou.\u201c 13 (POZN)<\/p>\n

Jsou v\u00fdroky o uveden\u00fdch t\u0159ech pramenech n\u011bjak podlo\u017een\u00e9?<\/p>\n

Pramen Q<\/p>\n

To, co je zde nov\u00e9, je p\u0159edpoklad, \u017ee pramen Q sepsal Je\u017e\u00ed\u0161. Pramen Q je p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm zdrojem t\u011bch \u010d\u00e1st\u00ed textu synoptick\u00fdch evangeli\u00ed, kde Matou\u0161 i Luk\u00e1\u0161 vykazuj\u00ed \u00fazkou vz\u00e1jemnou podobnost a kter\u00e9 nejsou uvedeny u Marka. Tvo\u0159\u00ed ho p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b Je\u017e\u00ed\u0161ovy v\u00fdroky. O t\u011bch n\u011bme\u010dt\u00ed v\u011bdci za\u010dali mluvit jako o \u201eQuelle\u201c (tj. \u201epramen\u201c). Ve 20. stolet\u00ed byla hypot\u00e9za o \u201eprameni Q\u201c v\u00fdchodiskem t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ech seri\u00f3zn\u00edch v\u00fdzkum\u016f o p\u016fvodu a v\u00fdvoji evangelijn\u00ed tradice.<\/p>\n

To, zda pramen Q existuje ve form\u011b dokumentu \u010di nikoli, nen\u00ed v ur\u010dit\u00e9m smyslu v\u016fbec d\u016fle\u017eit\u00e9. To jedin\u00e9, o co se jedn\u00e1, je, zjednodu\u0161en\u011b \u0159e\u010deno, \u017ee v\u00edme, co z pramene Q p\u0159evzali Matou\u0161 a Luk\u00e1\u0161. Tud\u00ed\u017e se zde nejedn\u00e1 o nic, co by mohlo zat\u0159\u00e1st na\u0161\u00ed d\u016fv\u011brou v prameny, kter\u00e9 m\u00e1me dochov\u00e1ny v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b. Pramen Q nijak nem\u011bn\u00ed to, co se v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b zachovalo a nade v\u0161\u00ed pochybnost nen\u00ed v rozporu s dochovan\u00fdmi evangelii.<\/p>\n

Kumr\u00e1nsk\u00e9 svitky<\/p>\n

Prvn\u00ed z nich byly nalezeny pobl\u00ed\u017e Kumr\u00e1nu v roce 1947. Jsou tvo\u0159eny t\u0159emi okruhy spis\u016f. Byly tam nalezeny:
\n1. V\u0161echny staroz\u00e1konn\u00ed knihy s v\u00fdjimkou knihy Ester. Do\u0161lo nap\u0159\u00edklad k n\u00e1lezu nejstar\u0161\u00edho rukopisu Izaj\u00e1\u0161e, o 1000 let star\u0161\u00edho, ne\u017e byl do t\u00e9 doby nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd rukopis t\u00e9to knihy.
\n2. Biblick\u00e9 koment\u00e1\u0159e k staroz\u00e1konn\u00edm knih\u00e1m, \u017ealmy a oslavn\u00e9 p\u00edsn\u011b.
\n3. Materi\u00e1ly n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e9 vytvo\u0159ila komunita v Kumr\u00e1nu.<\/p>\n

Prodlevy ve zve\u0159ej\u0148ov\u00e1n\u00ed vedly ke vzniku konspira\u010dn\u00edch teori\u00ed, \u017ee svitky obsahovaly informace, kter\u00e9 by vedly ke zpochybn\u011bn\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Tento n\u00e1zor u\u017e ale zast\u00e1vat nelze, nebo\u0165 kumr\u00e1nsk\u00e9 texty pro n\u011bj neposkytuj\u00ed \u017e\u00e1dnou oporu. V\u0161echny texty ze svitk\u016f byly p\u0159elo\u017eeny do angli\u010dtiny a lze je koupit v ka\u017ed\u00e9m dobr\u00e9m knihkupectv\u00ed. Nepat\u0159\u00ed mezi n\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 evangelia. Ani Je\u017e\u00ed\u0161, ani Pavel, ani Jan K\u0159titel tam nikde nejsou zm\u00edn\u011bni. Texty p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed velmi zaj\u00edmav\u00e9 informace o dobov\u00e9m pozad\u00ed Nov\u00e9ho z\u00e1kona, ale k Nov\u00e9mu z\u00e1konu nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd bezprost\u0159edn\u00ed vztah. Nejen\u017ee nejsou nejran\u011bj\u0161\u00edmi doklady o k\u0159es\u0165anstv\u00ed: svitky se k\u0159es\u0165anstv\u00ed v\u016fbec net\u00fdkaj\u00ed.<\/p>\n

Dokumenty z Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed<\/p>\n

P\u0159i v\u00fdkopov\u00fdch prac\u00edch narazili v roce 1945 dva zem\u011bd\u011blci v horn\u00edm Egypt\u011b na d\u017eb\u00e1n. Rozbili ho, proto\u017ee si mysleli, \u017ee by v n\u011bm mohlo b\u00fdt zlato. Uvnit\u0159 nalezli papyrov\u00e9 kodexy. Muhammad Ali, jeden z roln\u00edk\u016f, zabalil knihy do sv\u00e9 tuniky a odvezl je do sv\u00e9 ch\u00fd\u0161e v domovsk\u00e9 v\u00edsce. Kdy\u017e se pak na dokumenty n\u00e1hodou p\u0159i\u0161lo, uk\u00e1zalo se, \u017ee to jsou koptsk\u00e9 rukopisy na papyru. \u0160lo o dvan\u00e1ct kodex\u016f (star\u00fdch rukopis\u016f) a osm list\u016f z kodexu ze 13. stolet\u00ed. Obsahovaly p\u011bta\u010dty\u0159icet samostatn\u00fdch spis\u016f sepsan\u00fdch v kopt\u0161tin\u011b, kter\u00e9 byly p\u0159elo\u017eeny z \u0159e\u010dtiny. Jde o gnostickou knihovnu, kter\u00e1 p\u0159edstavuje jedine\u010dn\u00fd a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek k na\u0161emu pozn\u00e1n\u00ed gn\u00f3ze.<\/p>\n

Gn\u00f3ze se velmi t\u011b\u017eko definuje, skoro jako dne\u0161n\u00ed hnut\u00ed new age. Gn\u00f3ze, to bylo esoterick\u00e9 hnut\u00ed bez jednotn\u00e9ho veden\u00ed, kter\u00e9 spojovalo r\u016fzn\u00e9 prvky. Pro nedosp\u011bl\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed druh\u00e9ho a t\u0159et\u00edho stolet\u00ed p\u0159edstavovalo velikou v\u00fdzvu. Existovaly nekone\u010dn\u00e9 odno\u017ee gnosticismu, ale v z\u00e1klad\u011b ka\u017ed\u00e9 z nich byl radik\u00e1ln\u00ed dualismus duchovn\u00edho a p\u0159irozen\u00e9ho. To, co je hmotn\u00e9, bylo ch\u00e1p\u00e1no jako zl\u00e9. Z nepoznateln\u00e9 \u201eNejvy\u0161\u0161\u00ed bytosti\u201c vych\u00e1zela \u0159ada emanac\u00ed, tzv. \u201ee\u00f3n\u016f\u201c, vyv\u00fd\u0161en\u00fdch duchovn\u00edch bytost\u00ed, schopn\u00fdch do jist\u00e9 m\u00edry komunikovat s \u201eNejvy\u0161\u0161\u00ed bytost\u00ed\u201c. Jeden z ni\u017e\u0161\u00edch \u201ee\u00f3n\u016f\u201c bez p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu s \u201eNejvy\u0161\u0161\u00ed bytost\u00ed\u201c nesl zodpov\u011bdnost za stvo\u0159en\u00ed. Proto stvo\u0159en\u00ed, kdy\u017e nebylo p\u0159\u00edmo zl\u00e9, bylo p\u0159inejmen\u0161\u00edm n\u011bco ni\u017e\u0161\u00edho, t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9ho a neschopn\u00e9ho hlub\u0161\u00edho my\u0161len\u00ed, tedy n\u011b\u010d\u00edm, z \u010deho mus\u00ed lidsk\u00e9 bytosti pot\u0159ebuj\u00ed ut\u00e9ci.<\/p>\n

Jedinou cestou jak uniknout, byla gn\u00f3ze, tajn\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed prav\u00e9ho Boha. O sp\u00e1se se proto zast\u00e1nci gnostick\u00e9ho u\u010den\u00ed domn\u00edvali, \u017ee v n\u00ed jde o p\u0159ekon\u00e1n\u00ed nev\u011bdomosti sebepozn\u00e1n\u00edm. Kristovou \u00falohou bylo v t\u00e9to situaci b\u00fdt vyslancem nejvy\u0161\u0161\u00edho Boha, a to tak, \u017ee p\u0159inese pozn\u00e1n\u00ed, gn\u00f3zi. Jako bo\u017esk\u00e1 bytost nemohl podle toho m\u00edt lidsk\u00e9 t\u011blo a ani nemohl zem\u0159\u00edt. Bu\u010f tedy do\u010dasn\u011b bydlel v lidsk\u00e9m t\u011ble, nebo si osvojil v\u00edcem\u00e9n\u011b zd\u00e1nliv\u00fd lidsk\u00fd vzhled.<\/p>\n

Gnosticismus m\u011bl sklon k doketismu. Slovo doketismus je odvozeno z \u0159eck\u00e9ho \u201edoke\u00f3\u201c, co\u017e znamen\u00e1 \u201edomn\u00edv\u00e1m se, zd\u00e1m se\u201c. Je to sm\u011br, kter\u00fd lidstv\u00ed a utrpen\u00ed pozemsk\u00e9ho Krista pova\u017eoval sp\u00ed\u0161e za n\u011bco zd\u00e1nliv\u00e9ho ne\u017e skute\u010dn\u00e9ho (Je\u017e\u00ed\u0161 podle toho jako skute\u010dn\u00e1 lidsk\u00e1 bytost pouze vypadal. Jde o herezi, kter\u00e1 je napad\u00e1na u\u017e v Nov\u00e9m z\u00e1kon\u011b \u2013 srovnej 1. Jan\u016fv list 4,1\u20133, 2. Jan\u016fv list 7 a Kolosk\u00fdm 2,8nn.) I kdy\u017e se toto u\u010den\u00ed za\u010dalo objevovat u\u017e v novoz\u00e1konn\u00ed dob\u011b, dos\u00e1hlo vrcholu a\u017e v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generaci, zvl\u00e1\u0161t\u011b mezi gnostiky.<\/p>\n

Na\u0161e pozn\u00e1n\u00ed gn\u00f3ze objevem papyr\u016f v Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed v\u00fdrazn\u011b vzrostlo. Co se t\u00fd\u010de t\u011bchto dokument\u016f, nen\u00ed na nich nic tajemn\u00e9ho (jak n\u00e1m podsouv\u00e1 \u0160ifra mistra Leonarda ). Tak\u00e9 kni\u017en\u00ed vyd\u00e1n\u00ed t\u011bchto dokument\u016f lze zakoupit v ka\u017ed\u00e9m velk\u00e9m knihkupectv\u00ed. <\/p>\n

Dokumenty z Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed ve skute\u010dnosti nejsou \u017e\u00e1dn\u00e1 evangelia. V\u0161echna gnostick\u00e1 \u201eevangelia\u201c jsou nehistorick\u00e1, ba dokonce antihistorick\u00e1. Obsahuj\u00ed minimum vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nebo smyslu pro \u010dasovou posloupnost. Byla seps\u00e1na a\u017e s odstupem n\u011bkolika generac\u00ed po ud\u00e1lostech, i kdy\u017e si n\u00e1rokuj\u00ed, \u017ee o nich maj\u00ed bezprost\u0159edn\u00ed tajn\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed. V\u011bt\u0161ina z nich jsou pseudoepigrafy, kter\u00e9 lze v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b pokl\u00e1dat za z\u00e1le\u017eitost kr\u00e1sn\u00e9 literatury, v hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b za podvrh. Jinak \u0159e\u010deno: tvrd\u00ed se v nich, \u017ee byly naps\u00e1ny apo\u0161tolem Tom\u00e1\u0161em, zat\u00edmco n\u011bco takov\u00e9ho nen\u00ed mo\u017en\u00e9, nebo\u0165 v dob\u011b, kdy byly seps\u00e1ny, byl Tom\u00e1\u0161 mrtv\u00fd ji\u017e des\u00edtky, ne-li stovky, let.<\/p>\n

Auto\u0159i, kte\u0159\u00ed psali proti gnostik\u016fm, nap\u0159. Ireneus, Tertulianus nebo Hippolitus, d\u016frazn\u011b upozor\u0148uj\u00ed na pohansk\u00e9 rysy gnosticismu. Odvol\u00e1vaj\u00ed se k prost\u00e9mu v\u00fdznamu P\u00edsma tak, jak jej vykl\u00e1dala tradice c\u00edrkve a jak si ho postupn\u011b, apo\u0161toly po\u010d\u00ednaje, p\u0159ed\u00e1vali c\u00edrkevn\u00ed u\u010ditel\u00e9. Ti v\u0161ichni trvali na identit\u011b Stvo\u0159itele, svrchovan\u00e9ho Boha, na tom, \u017ee stvo\u0159en\u00ed jako takov\u00e9 bylo dobr\u00e9, a tak\u00e9 na tom, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161\u016fv pozemsk\u00fd \u017eivot byl re\u00e1ln\u00fd, a to zvl\u00e1\u0161t\u011b jeho uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed. Trvali na tom, \u017ee lidsk\u00e9 bytosti pot\u0159ebuj\u00ed vykoupit od zl\u00e9ho, sp\u00ed\u0161 ne\u017e zachr\u00e1nit p\u0159ed zl\u00fdm prost\u0159ed\u00edm.<\/p>\n

Jako d\u016fkaz uv\u00e1d\u00ed \u0160ifra mistra Leonarda t\u0159i gnostick\u00e1 \u201eevangelia\u201c:<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161ovo evangelium<\/p>\n

Jde o koptsk\u00fd text napsan\u00fd kolem roku 400 n. l., kter\u00fd byl p\u0159elo\u017een z \u0159eck\u00e9ho origin\u00e1lu, pravd\u011bpodobn\u011b sepsan\u00e9ho kolem roku 150 n. l. Nepodob\u00e1 se evangeli\u00edm obsa\u017een\u00fdm v Bibli. Svou formou je zpracov\u00e1no jako p\u0159\u00edb\u011bh, ale je vlastn\u011b tvo\u0159eno \u0159adou hutn\u00fdch Je\u017e\u00ed\u0161ov\u00fdch v\u00fdrok\u016f a podobenstv\u00ed, nap\u0159\u00edklad podobenstv\u00edm o rozs\u00e9va\u010di, ho\u0159\u010di\u010dn\u00e9m semenu, n\u00e1jemn\u00edc\u00edch a ztracen\u00e9 ovci a r\u016fzn\u00fdmi v\u00fdroky z \u201ek\u00e1z\u00e1n\u00ed na ho\u0159e\u201c. Nav\u00edc zde jsou dal\u0161\u00ed v\u00fdroky, kter\u00e9 projevuj\u00ed znaky gn\u00f3ze.<\/p>\n

Je ironi\u00ed, kdy\u017e se v \u0160if\u0159e mistra Leonarda tvrd\u00ed, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 s \u017eenami souc\u00edtil v\u00edc, ne\u017e jak ukazuj\u00ed novoz\u00e1konn\u00ed spisy. To pr\u00fd dosv\u011bd\u010duj\u00ed ony dal\u0161\u00ed dokumenty. Skute\u010dnost je takov\u00e1, \u017ee gnostick\u00fd pohled na \u010dlov\u011bka stav\u011bl \u017eeny velice n\u00edzko. Byly pokl\u00e1d\u00e1ny za druho\u0159ad\u00e9 a defektn\u00ed bytosti. Nap\u0159\u00edklad Tom\u00e1\u0161ovo evangelium kon\u010d\u00ed v\u00fdrokem:<\/p>\n

\u0160imon Petr jim \u0159ekl: \u201eA\u0165 n\u00e1s Marie opust\u00ed, nebo\u0165 \u017eeny nejsou hodny \u017eivota.\u201c
\nJe\u017e\u00ed\u0161 \u0159ekl: \u201eS\u00e1m ji povedu, aby se stala mu\u017eem, aby se tak\u00e9 ona mohla st\u00e1t \u017eiv\u00fdm duchem, kter\u00fd se bude podobat v\u00e1m, mu\u017e\u016fm. Nebo\u0165 ka\u017ed\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 ze sebe ud\u011bl\u00e1 mu\u017ee, vstoup\u00ed do nebesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.\u201c14 (POZN)<\/p>\n

Jinak \u0159e\u010deno: pro \u017eenu existuje jedin\u00e1 cesta ke sp\u00e1se \u2013 st\u00e1t se mu\u017eem. N\u011bco takov\u00e9ho lze ale t\u011b\u017eko ozna\u010dovat jako radik\u00e1ln\u00ed feminismus. Novoz\u00e1konn\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed v kontextu sv\u00e9 doby mnohem osv\u00edcen\u011bj\u0161\u00ed a revolu\u010dn\u011bj\u0161\u00ed pohled na d\u016fstojnost, postaven\u00ed a rovnopr\u00e1vnost \u017eeny.<\/p>\n

Filipovo evangelium<\/p>\n

Jde o dal\u0161\u00ed gnostick\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed nalezen\u00e9 v Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed. Neobsahuje \u017e\u00e1dn\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, ale jen n\u011bkolik p\u0159\u00edhod a v\u00fdrok\u016f p\u0159ipsan\u00fdch Kristu. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee bylo naps\u00e1no a\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159et\u00edho stolet\u00ed.<\/p>\n

Toto evangelium obsahuje pas\u00e1\u017e, na kter\u00e9 je v \u0160if\u0159e mistra Leonarda postavena dom\u011bnka, \u017ee byl Je\u017e\u00ed\u0161 \u017eenat\u00fd s M\u00e1\u0159\u00ed Magdalenou:<\/p>\n

A dru\u017ekou Spasitelovou byla M\u00e1\u0159\u00ed Magdalena. Kristus ji miloval v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed u\u010dedn\u00edky a \u010dasto ji l\u00edbal na \u00fasta. Ostatn\u00ed u\u010dedn\u00edci t\u00edm byli ura\u017eeni a vyjad\u0159ovali mu sv\u016fj nesouhlas. \u0158\u00edkali mu: \u201ePro\u010d ji miluje\u0161 v\u00edc ne\u017e n\u00e1s?\u201c 15 (POZN)<\/p>\n

Mariino evangelium<\/p>\n

Tak\u00e9 tento spis pat\u0159\u00ed k \u017e\u00e1nru gnostick\u00e9ho dialogu. P\u016fvodn\u011b byl naps\u00e1n \u0159ecky n\u011bkdy ve druh\u00e9m stolet\u00ed. M\u00edsto, na kter\u00e9 se odvol\u00e1v\u00e1 \u0160ifra mistra Leonarda , \u0159\u00edk\u00e1:<\/p>\n

A Petr \u0159ekl: \u201eMluvil skute\u010dn\u011b Spasitel s tou \u017eenou bez na\u0161eho v\u011bdom\u00ed? M\u00e1me se obr\u00e1tit a poslouchat ji? Dal ji p\u0159ednost p\u0159ed n\u00e1mi?\u201c
\nA L\u00e9vi odpov\u011bd\u011bl: \u201ePet\u0159e, v\u017edy jsi byl zbrkl\u00fd. Nyn\u00ed vid\u00edm , \u017ee bojuje\u0161 proti t\u00e9 \u017een\u011b jako jej\u00ed nep\u0159\u00edtel. Pokud si Spasitel myslel, \u017ee je toho hodna, kdo jsi ty, abys odm\u00edtal jeho v\u016fli? Spasitel ji jist\u011b velmi dob\u0159e znal. Proto ji miloval v\u00edce ne\u017e n\u00e1s.\u201c 16 (POZN)<\/p>\n

Z toho se vyvozuje, \u017ee \u201ePodle t\u011bchto neupravovan\u00fdch evangeli\u00ed Kristus nedal sv\u00e9 instrukce, jak vybudovat k\u0159es\u0165anskou c\u00edrkev Petrovi , ale M\u00e1\u0159\u00ed Magdalen\u011b .\u201c 17 (POZN)<\/p>\n

4. Existuje d\u016fkaz, \u017ee se Je\u017e\u00ed\u0161 o\u017eenil s M\u00e1\u0159\u00ed Magdalenou?<\/p>\n

Ve \u010dty\u0159ech evangeli\u00edch Nov\u00e9ho z\u00e1kona (Matou\u0161, Marek, Luk\u00e1\u0161 a Jan) je o Marii z Magdaly, z m\u011bste\u010dka na z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Galilejsk\u00e9ho jezera, p\u0159es deset zm\u00ednek:<\/p>\n

* Je pops\u00e1na jako \u017eena, kter\u00e1 trp\u011bla d\u00e9monickou posedlost\u00ed a z n\u00ed\u017e Je\u017e\u00ed\u0161 vyhnal sedm d\u00e9mon\u016f (Marek 16,9; Luk\u00e1\u0161 8,2).
\n* Pat\u0159\u00ed mezi \u017eeny, kter\u00e9 Je\u017e\u00ed\u0161e prov\u00e1zely p\u0159i jeho slu\u017eb\u011b (Luk\u00e1\u0161 8,2).
\n* Byla sv\u011bdkem uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed (Matou\u0161 27,56; Marek 15,40; Jan 19,25).
\n* Byla p\u0159\u00edtomna p\u0159i Je\u017e\u00ed\u0161ov\u011b poh\u0159bu (Matou\u0161 27,61; Marek 15,47).
\n* Byla sv\u011bdkem pr\u00e1zdn\u00e9ho hrobu (Matou\u0161 28,1\u201310; Marek 16,1\u20138; Luk\u00e1\u0161 24,10).
\n* Po Kristov\u011b vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed se Je\u017e\u00ed\u0161 u hrobu zjevil jen j\u00ed (Marek 16,9; Jan 20,1\u201318).<\/p>\n

Dokonce ani gnostick\u00e1 evangelia, kdy\u017e vych\u00e1z\u00edme z jejich nomin\u00e1ln\u00ed hodnoty, nep\u0159ich\u00e1zej\u00ed s t\u00edm, \u017ee by Je\u017e\u00ed\u0161 byl \u017eenat\u00fd, a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee by m\u011bl d\u00edt\u011b. Je zaj\u00edmav\u00e9 porovnat to s jin\u00fdm gnostick\u00fdm textem, Druh\u00fdm zjeven\u00edm Jakubov\u00fdm . V n\u011bm se popisuje, jak vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00fd Je\u017e\u00ed\u0161 p\u0159edal sv\u00e1 tajn\u00e1 mysteria Jakubovi t\u00edm, \u017ee ho pol\u00edbil na \u00fasta a nazval ho \u201eM\u016fj milovan\u00fd\u201c. Jde o nesexu\u00e1ln\u00ed symbolick\u00fd \u00fakon. P\u0159esto v\u0161ak p\u0159\u00edb\u011bh vykazuje n\u00e1padn\u00e9 podobnosti s v\u00fd\u0148atkem z Filipova evangelia uv\u00e1d\u011bn\u00fdm jako d\u016fkaz, \u017ee se Je\u017e\u00ed\u0161 o\u017eenil s M\u00e1\u0159\u00ed Magdalenou. Nav\u00edc bylo Filipovo evangelium podle v\u0161eho seps\u00e1no o 250 let pozd\u011bji ne\u017e v n\u011bm popisovan\u00e9 ud\u00e1losti. Nem\u00e1 tedy \u017e\u00e1dnou souvislost s historick\u00fdmi skute\u010dnostmi a odborn\u00edci na n\u011bj pohl\u00ed\u017eej\u00ed jako na alegorii vztahu Krista a c\u00edrkve.<\/p>\n

Ur\u010dit\u011b je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee p\u0159esto\u017ee \u0160ifra mistra Leonarda p\u0159ich\u00e1z\u00ed s t\u00edm, \u017ee tato gnostick\u00e1 evangelia jsou star\u0161\u00ed ne\u017e Nov\u00fd z\u00e1kon, ve skute\u010dnosti Filipovo evangelium z Nov\u00e9ho z\u00e1kona cituje (nap\u0159. 1. Korintsk\u00fdm 8,1; 1. Petrova 4,8; Matou\u0161 15,13). To je nepochybn\u00fdm d\u016fkazem, \u017ee Filipovo evangelium bylo naps\u00e1no a\u017e pozd\u011bji ne\u017e Nov\u00fd z\u00e1kon, nikoli d\u0159\u00edve.<\/p>\n

Z uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f neexistuje sebemen\u0161\u00ed historick\u00fd d\u016fkaz o tom, \u017ee se Je\u017e\u00ed\u0161 o\u017eenil s M\u00e1\u0159\u00ed Magdalenou. Je\u0161t\u011b bizarn\u011bj\u0161\u00ed je tvrzen\u00ed, \u017ee spolu m\u011bli dceru a \u017ee jej\u00edmi potomky byli francouz\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9. Jde o \u010dir\u00fd v\u00fdmysl.<\/p>\n

5. Existuje d\u016fkaz pro existenci \u201eran\u011bj\u0161\u00ed formy k\u0159es\u0165anstv\u00ed\u201c, kdy \u201enikdo nev\u011b\u0159il, \u017ee byl Je\u017e\u00ed\u0161 bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu\u201c?<\/p>\n

\u0160ifra mistra Leonarda uv\u00e1d\u00ed, \u017ee p\u0159ed rokem 325 na\u0161eho letopo\u010dtu nikdo nev\u011b\u0159il, \u017ee by byl Je\u017e\u00ed\u0161 bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu:<\/p>\n

Konstantin inicioval a financoval sestaven\u00ed nov\u00e9 bible, ze kter\u00e9 byla vylou\u010dena ta evangelia, kter\u00e1 mluvila o Kristov\u00fdch + lidsk\u00fdch + rysech . Naopak byla p\u0159ikr\u00e1\u0161lena evangelia, kter\u00e1 z n\u011bj \u010dinila bo\u017eskou bytost. Star\u0161\u00ed evangelia byla zak\u00e1z\u00e1na, shrom\u00e1\u017ed\u011bna a sp\u00e1lena. … Na\u0161t\u011bst\u00ed pro historiky… se n\u011bkter\u00e1 z evangeli\u00ed, kter\u00e1 se Konstantin pokou\u0161el zni\u010dit, dochovala. Kumr\u00e1nsk\u00e9 svitky byly objeveny v pades\u00e1t\u00fdch letech ukryt\u00e9 v jeskyni u Kumr\u00e1nu v Judsk\u00e9 pou\u0161ti. A jsou tu samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 koptsk\u00e9 svitky z Nad\u017e Hamm\u00e1d\u00ed, objeven\u00e9 v roce 1945. Krom\u011b toho, \u017ee tyto dokumenty popisuj\u00ed skute\u010dnou podstatu svat\u00e9ho gr\u00e1lu, hovo\u0159\u00ed o Kristov\u011b slu\u017eb\u011b s pou\u017eit\u00edm velmi lidsk\u00fdch v\u00fdraz\u016f . 18 (POZN)<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti je tomu pr\u00e1v\u011b naopak. Gnostick\u00e1 evangelia maj\u00ed sklony k doketismu, potla\u010duj\u00ed v\u0161echny Kristovy lidsk\u00e9 rysy a p\u0159ikra\u0161luj\u00ed ho, aby se v\u00edc podobal Bohu. Nov\u00fd z\u00e1kon bere Je\u017e\u00ed\u0161ovo pln\u00e9 lidstv\u00ed jako samoz\u0159ejmost. M\u011bl lidsk\u00e9 t\u011blo: n\u011bkdy byl unaven\u00fd (Jan 4,6) nebo hladov\u00fd (Matou\u0161 4,2). M\u011bl lidsk\u00e9 emoce: hn\u011bval se (Marek 11,15\u201317), miloval (Marek 10,21) nebo byl smutn\u00fd (Jan 11,35). M\u011bl zku\u0161enosti, kter\u00e9 maj\u00ed lid\u00e9: byl pokou\u0161en (Marek 1,13), u\u010dil se (Luk\u00e1\u0161 2,52), pracoval (Marek 6,3) a poslouchal rodi\u010de (Luk\u00e1\u0161 2,51). Auto\u0159i Nov\u00e9ho z\u00e1kona se ke komukoli, kdo tvrdil, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 nebyl pln\u011b \u010dlov\u011bkem, stav\u011bli velice p\u0159\u00edsn\u011b (srovnej 1. Janova 4, 1\u20133; 2. Janova 7, Kolosk\u00fdm 2,8 aj.).<\/p>\n

Realita je tud\u00ed\u017e opakem toho, co p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u0160ifra mistra Leonarda . Nov\u00fd z\u00e1kon neopominul evangelia, kter\u00e1 mluv\u00ed o Kristov\u00fdch lidsk\u00fdch rysech \u2013 jinak by toti\u017e musel vy\u0159adit Matou\u0161e, Marka, Luk\u00e1\u0161e a Jana. Paradoxn\u011b to jsou pr\u00e1v\u011b gnostick\u00e1 evangelia, kter\u00e1 se jeho lidsk\u00e9 rysy sna\u017e\u00ed pominout. Na rozd\u00edl od Nov\u00e9ho z\u00e1kona jsou doketick\u00e1 a nemluv\u00ed o Kristov\u011b slu\u017eb\u011b s pou\u017eit\u00edm v\u00fdraz\u016f aplikovateln\u00fdch na \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

A krom\u011b toho nen\u00ed pravda ani to, \u017ee \u201ep\u0159ed rokem 325 na\u0161eho letopo\u010dtu nikdo nev\u011b\u0159il, \u017ee by byl Je\u017e\u00ed\u0161 bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu\u201c. Rozbor jednotliv\u00fdch lini\u00ed textu biblick\u00fdch evangeli\u00ed a jejich srovn\u00e1n\u00ed se zlomky a cit\u00e1ty v souvislosti s historick\u00fdmi vazbami evidentn\u011b posouvaj\u00ed jejich datov\u00e1n\u00ed do prvn\u00edho stolet\u00ed. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee jsou o mnoho star\u0161\u00ed ne\u017e jejich gnostick\u00e9 napodobeniny. Dopisy svat\u00e9ho Pavla jsou pochopiteln\u011b je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed ne\u017e evangelia. Pavel je historick\u00e1 postava. Byl Je\u017e\u00ed\u0161ov\u00fdm sou\u010dasn\u00edkem a jeho dopisy poch\u00e1zej\u00ed u\u017e nap\u0159. z roku 48 n. l. Pavel mimo jin\u00e9 napsal: \u201eM\u00e1me … jedin\u00e9ho P\u00e1na, Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, skrze n\u011bho\u017e je v\u0161echno\u201c (1. Korintsk\u00fdm 8,6) i \u201eOn je obrazem Boha neviditeln\u00e9ho, … v n\u011bm bylo stvo\u0159eno v\u0161echno\u201c (Kolosk\u00fdm 1,15\u201316).<\/p>\n

Nav\u00edc nemus\u00edme pro d\u016fkaz toho, \u017ee k\u0159es\u0165an\u00e9 p\u0159ed Konstantinem v\u011b\u0159ili, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 je n\u011b\u010d\u00edm v\u00edce ne\u017e smrteln\u00edkem, sahat a\u017e do Nov\u00e9ho z\u00e1kona. \u0158\u00edmsk\u00fd vlada\u0159 Plinius v roce 112 n. l. zaznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201ek\u0159es\u0165an\u00e9 m\u011bli ve zvyku se pravideln\u011b v konkr\u00e9tn\u00ed dny p\u0159ed \u00fasvitem sch\u00e1zet, aby spolu zp\u00edvali hymny k poct\u011b Krista, jako by to byl B\u016fh\u201c. 19 (POZN) Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee prvotn\u00ed c\u00edrkev Je\u017e\u00ed\u0161e u\u017e od za\u010d\u00e1tku uct\u00edvala jako Boha.<\/p>\n

K tomu o Kristov\u011b bo\u017estv\u00ed mluv\u00ed mnoz\u00ed c\u00edrkevn\u00ed otcov\u00e9, nap\u0159.:<\/p>\n

* Ignatios (cca 50\u2013cca 117): \u201en\u00e1\u0161 B\u016fh Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus.\u201c 20 (POZN)
\n* Justin Martyr (cca 100\u2013cca 165): \u201eByl to B\u016fh.\u201c 21 (POZN)
\n* Melito ze Sard (zem\u0159el cca 190): \u201eByl to B\u016fh a z\u00e1rove\u0148 dokonal\u00fd \u010dlov\u011bk.\u201c 22 (POZN)
\n* Ireneus (cca 130\u2013cca 200): \u201eOn je svat\u00fd P\u00e1n, N\u00e1dhern\u00fd, R\u00e1dce … a mocn\u00fd B\u016fh.\u201c 23 (POZN)
\n* Kl\u00e9ment z Alexandrie (cca 150\u2013cca215): \u201eJedin\u011b on jest B\u016fh i \u010dlov\u011bk.\u201c 24 (POZN)
\n* Tertullianus (cca 160\u2013cca 225): \u201e… nebo\u0165 Kristus je tak\u00e9 Bohem.\u201c 25 (POZN)<\/p>\n

Dr. J. N. D. Kelly ve sv\u00e9 semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ci \u201eRan\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 doktr\u00edny\u201c napsal:<\/p>\n

V\u0161eobecn\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed k\u0159es\u0165an\u016f v p\u0159edchoz\u00edch stalet\u00edch (tj. p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch nikajsk\u00e9mu koncilu) bylo, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus je bo\u017esk\u00fd stejn\u011b tak jako lidsk\u00fd. Nejp\u016fvodn\u011bj\u0161\u00ed vyzn\u00e1n\u00ed bylo: \u201eJe\u017e\u00ed\u0161 je P\u00e1n\u201c a jeho v\u00fdznam byl rozpracov\u00e1n a prohlouben v dob\u011b apo\u0161tol\u016f. Novoz\u00e1konn\u00ed auto\u0159i se vesm\u011bs na Krista d\u00edvali jako na toho, kdo p\u0159edch\u00e1zel v\u0161\u00ed existenci. P\u0159i\u010d\u00edtali mu dvoj\u00ed jsoucnost: \u201epodle t\u011bla\u201c, tedy lidskou, a \u201epodle Ducha\u201c, tedy Bo\u017e\u00ed. Toto pojet\u00ed proniklo do jejich my\u0161len\u00ed natolik, \u017ee se stalo z\u00e1kladn\u00edm v\u00fdchodiskem jak\u00e9hokoli dal\u0161\u00edho christologick\u00e9ho rozvoje. 26 (POZN)<\/p>\n

\u0160if\u0159e mistra Leonarda se neda\u0159\u00ed vytvo\u0159it by\u0165 i jen tro\u0161i\u010dku hodnov\u011brn\u00e9 d\u016fkazy ran\u00e9 formy k\u0159es\u0165anstv\u00ed, v n\u00ed\u017e \u201enikdo nev\u011b\u0159il, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 byl bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu\u201c. V\u0161echny historick\u00e9 d\u016fkazy sv\u011bd\u010d\u00ed o opaku. Od nejran\u011bj\u0161\u00ed doby to c\u00edrkev brala tak, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 byl bo\u017esk\u00e9ho p\u016fvodu, a uct\u00edvala ho jako Boha.<\/p>\n

6. Co se stalo v Nikaji a jakou roli hr\u00e1l Konstantin?<\/p>\n

\u0160ifra mistra Leonarda tvrd\u00ed, \u017ee \u201eProhl\u00e1\u0161en\u00ed Je\u017e\u00ed\u0161e za Bo\u017e\u00edho Syna bylo ofici\u00e1ln\u011b navr\u017eeno na tomto koncilu a pak se o tom hlasovalo\u201c, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161ovo bo\u017estv\u00ed bylo odhlasov\u00e1no, \u201ea dokonce pom\u011brn\u011b t\u011bsn\u00e9ho hlasov\u00e1n\u00ed\u201c. 27 (POZN) To, \u017ee Konstantin na Nikajsk\u00e9m koncilu pov\u00fd\u0161il Je\u017e\u00ed\u0161e na Boha, v\u0161ak zcela jist\u011b nen\u00ed pravda. 28 (POZN) Konstantin Nikajsk\u00fd koncil svolal, ale nen\u00ed pravda, \u017ee \u201ecel\u00fd \u017eivot byl pohanem, kter\u00e9ho pok\u0159tili na smrteln\u00e9 posteli, kdy\u017e u\u017e byl p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd na to, aby n\u011bjak protestoval\u201c, jak uv\u00e1d\u00ed \u0160ifra mistra Leonarda . 29 (POZN)<\/p>\n

Konstantinu \u0161lo o to, aby k\u0159es\u0165anskou c\u00edrkev p\u0159ipojil pod sekul\u00e1rn\u00ed st\u00e1t. Ud\u011blal co mohl pro to, aby vz\u00e1jemn\u011b sm\u00ed\u0159il pohany a k\u0159es\u0165any. T\u011b\u017eko \u0159\u00edci, kdy se obr\u00e1til. Je pravda, \u017ee byl pok\u0159t\u011bn a\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed smrt\u00ed, ale odkl\u00e1d\u00e1n\u00ed k\u0159tu bylo tehdy obvykl\u00e9. Jeho ve\u0159ejn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed bylo siln\u011b k\u0159es\u0165ansk\u00e9 hned od po\u010d\u00e1tku.Zlid\u0161til trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk a da\u0148ov\u00fd z\u00e1kon. Zm\u00edrnil \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky otrok\u016f a uvolnil finance na podporu chud\u00fdch d\u011bt\u00ed. Br\u00e1nil odkl\u00e1d\u00e1n\u00ed necht\u011bn\u00fdch novorozenc\u016f. Osvobodil ne\u017eenat\u00e9 a neprovdan\u00e9 od zvl\u00e1\u0161tn\u00edch dan\u00ed a zavedl z\u00e1kony proti promiskuit\u011b. V roce 321 na\u0159\u00eddil, aby byla ned\u011ble slavena jako sv\u00e1tek.<\/p>\n

Hlavn\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d Konstantin svolal nikajsk\u00fd koncil, bylo ukon\u010den\u00ed nejednoty a kontroverze vyvolan\u00e9 ari\u00e1nstv\u00edm. Arius u\u010dil, \u017ee i kdy\u017e Je\u017e\u00ed\u0161 byl Bo\u017e\u00edm Synem, byl n\u00ed\u017ee postaven\u00fd ne\u017e B\u016fh Otec, byl podle n\u011bj bohem ni\u017e\u0161\u00edho postaven\u00ed (nejp\u0159\u00edbuzn\u011bj\u0161\u00edm obdobn\u00fdm u\u010den\u00edm by dnes mohlo b\u00fdt u\u010den\u00ed Sv\u011bdk\u016f Jehovov\u00fdch). Konstantin nikajsk\u00fd koncil zah\u00e1jil, ale pak p\u0159edsednictv\u00ed p\u0159edal. Jeho hlavn\u00edm z\u00e1m\u011brem bylo, aby zajistil jednotu, a ne n\u011bjak\u00e9 p\u0159edem ur\u010den\u00e9 teologick\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Koncilu se pravd\u011bpodobn\u011b z\u00fa\u010dastnilo asi 220 a\u017e 250 biskup\u016f. Odm\u00edtli ari\u00e1nsk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry, vytvo\u0159ili nikajsk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed a formulovali \u010dty\u0159i kletby proti arianismu. P\u0159ijali to v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed biskupov\u00e9 s v\u00fdjimkou dvou, to znamen\u00e1, \u017ee pro bylo p\u0159es 99 % p\u0159\u00edtomn\u00fdch. Prohl\u00e1sili, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 je Syn Bo\u017e\u00ed, \u201ezrozen\u00fd, ne stvo\u0159en\u00fd, stejn\u00e9 podstaty (homousios) s Otcem\u201c. 30 (POZN)<\/p>\n

\u00dapln\u011b nepravdiv\u00e9 je tvrzen\u00ed, \u017ee \u201ea\u017e do tohoto historick\u00e9ho okam\u017eiku se na Je\u017e\u00ed\u0161e jeho n\u00e1sledovn\u00edci d\u00edvali jako na smrteln\u00e9ho proroka… jako na velk\u00e9ho a mocn\u00e9ho mu\u017ee, ale p\u0159esto \u010dlov\u011bka . Smrteln\u00edka.\u201c 31 (POZN) Je\u017e\u00ed\u0161 v\u0161ak byl jako Bo\u017e\u00ed Syn p\u0159ij\u00edm\u00e1n u\u017e od za\u010d\u00e1tku. Na nikajsk\u00e9m koncilu se nediskutovalo o tom, zda to byl Bo\u017e\u00ed Syn \u010di pouh\u00fd \u201esmrteln\u00edk\u201c. \u0160lo o to, zda m\u00e1 stejnou podstatu s Otcem, nebo zda je bohem ni\u017e\u0161\u00edho \u0159\u00e1du. Nerozhodovala \u201et\u011bsn\u00e1 v\u011bt\u0161ina hlas\u016f\u201c 32 (POZN). Za pravov\u011brn\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed se postavila drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edtomn\u00fdch.<\/p>\n

Stejn\u011b tak nen\u00ed pravdiv\u00e9 tvrzen\u00ed, \u017ee \u201eBibli, jak ji zn\u00e1me dnes, sestavil pohansk\u00fd \u0159\u00edmsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Konstantin Velik\u00fd\u201c. 33 (POZN) C\u00edsa\u0159 Konstantin nem\u011bl s vytvo\u0159en\u00edm k\u00e1nonu P\u00edsma spole\u010dn\u00e9ho v\u016fbec nic. Soubor novoz\u00e1konn\u00edch spis\u016f se ust\u00e1lil p\u0159ibli\u017en\u011b ve 4. stolet\u00ed. Jeho vytvo\u0159en\u00ed bylo sp\u00ed\u0161e v\u011bc\u00ed c\u00edrkve, kter\u00e1 ho z v\u016fle po transparentnosti vytvo\u0159ila ze spis\u016f, o nich\u017e se a\u017e na minim\u00e1ln\u00ed varianty obecn\u011b v\u011b\u0159ilo, \u017ee jsou autentick\u00e9. Z\u00e1klad Nov\u00e9ho z\u00e1kona, toti\u017e jeho j\u00e1dro tvo\u0159en\u00e9 \u010dty\u0159mi evangelii a t\u0159in\u00e1cti Pavlov\u00fdmi listy, za\u010dal b\u00fdt p\u0159ij\u00edm\u00e1n kolem roku 130 n. l.; mezi lety 170 a 220 n. l. byl u\u017e kladen na rove\u0148 Star\u00e9mu z\u00e1konu. Zlomek Muratoriho k\u00e1nonu (kolem 170 n. l.) ukazuje, \u017ee jedena\u0161edes\u00e1t z \u0161edes\u00e1ti \u0161esti knih Bible bylo pokl\u00e1d\u00e1no za svat\u00e9 u\u017e 100 let p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se Konstantin narodil. Dohodnout se na kone\u010dn\u00e9m seznamu knih a na jejich po\u0159ad\u00ed bylo v\u00fdsledkem postupn\u00e9ho dlouhodob\u00e9ho procesu. Krit\u00e9rium, kter\u00e9 nakonec nabylo vrchu, bylo, zda je apo\u0161tolsk\u00e9ho p\u016fvodu. Pokud se nedalo dok\u00e1zat, \u017ee kniha poch\u00e1z\u00ed z pera apo\u0161tola nebo pokud za sebou nem\u011bla aspo\u0148 apo\u0161tolovu autoritu, byla odm\u00edtnuta. B\u011bhem postupn\u00fdch krok\u016f dos\u00e1hly ohledn\u011b svat\u00e9 knihy jednomyslnosti jak v\u00fdchodn\u00ed, tak z\u00e1padn\u00ed c\u00edrkev. Profesor F. F. Bruce napsal:<\/p>\n

Jedno mus\u00edme opravdu zd\u016fraznit: novoz\u00e1konn\u00ed knihy neza\u010dala c\u00edrkev p\u0159ij\u00edmat jako z\u00e1vazn\u00e9 proto, \u017ee by se objevily na seznamu kanonick\u00fdch spis\u016f. C\u00edrkev je naopak p\u0159ijala do sv\u00e9ho k\u00e1nonu, proto\u017ee na n\u011b u\u017e p\u0159ed t\u00edm pohl\u00ed\u017eela jako na Bohem inspirovan\u00e9 a proto\u017ee rozpozn\u00e1vala jejich hodnotu a apo\u0161tolskou autoritu, a\u0165 u\u017e p\u0159\u00edmou nebo nep\u0159\u00edmou. Prvn\u00ed c\u00edrkevn\u00ed koncily, kter\u00e9 ur\u010dily kanonick\u00e9 knihy, se oba konaly v severn\u00ed Africe (Hippo Regius v roce 393, Kart\u00e1go v roce 397). Tyto koncily v\u0161ak neprosadily v k\u0159es\u0165ansk\u00fdch spole\u010denstv\u00edch n\u011bco nov\u00e9ho, ale jen potvrdily to, co tato spole\u010denstv\u00ed uplat\u0148ovala u\u017e p\u0159ed t\u00edm. 34 (POZN)<\/p>\n

Mezi knihami, u nich\u017e ran\u00e1 c\u00edrkev zva\u017eovala, zda je za\u0159adit do k\u00e1nonu P\u00edsma, gnostick\u00e1 evangelia nikdy nefigurovala. Ta byla naps\u00e1na a\u017e o sto let pozd\u011bji, tak\u017ee je nemohli napsat lid\u00e9, jejich\u017e jm\u00e9na nesla (nap\u0159. Tom\u00e1\u0161, Filip nebo M\u00e1\u0159\u00ed Magdal\u00e9na). Dokonce ani Marki\u00f3n, v\u016fd\u010d\u00ed osobnost gnosticismu ve druh\u00e9m stolet\u00ed, je do sv\u00e9ho k\u00e1nonu neza\u0159adil. Za\u0159adil do n\u011bj pouze knihy, kter\u00e9 obsahuje dne\u0161n\u00ed Nov\u00fd z\u00e1kon. To je nejsiln\u011bj\u0161\u00ed mysliteln\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee tzv. gnostick\u00e1 evangelia tehdy neexistovala. Podobn\u011b absurdn\u00ed je p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Konstantin \u201ep\u0159ikr\u00e1\u0161lil\u201c dnes zn\u00e1m\u00e1 evangelia. To, \u017ee evangelia nebyla upravov\u00e1na, v\u00edme d\u00edky v\u011bdeck\u00e9 discipl\u00edn\u011b textov\u00e9 kritiky. N\u011bkter\u00e9 pergameny obsahuj\u00edc\u00ed jejich rukopisy poch\u00e1zej\u00ed z doby p\u0159ed rokem 325 n. l. Dochovaly se zlomky Janova evangelia, kter\u00e1 lze na z\u00e1klad\u011b paleografie vro\u010dit do doby kolem roku 130 n. l. Jsou ulo\u017eeny v knihovn\u011b Johna Rylanda v Manchesteru. V\u00fdznamn\u00e9 zlomky rukopis\u016f novoz\u00e1konn\u00edch knih na papyru poch\u00e1zej\u00ed ze druh\u00e9ho a t\u0159et\u00edho stolet\u00ed, nap\u0159. papyrus zvan\u00fd Chester Beatty. V knihovn\u00e1ch a muzej\u00edch se v r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch sv\u011bta dochovalo mnoho star\u00fdch rukopis\u016f Nov\u00e9ho z\u00e1kona. Ty lze srovn\u00e1vat s tis\u00edci pozd\u011bj\u0161\u00edch rukopis\u016f, z \u010deho\u017e jednozna\u010dn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee nebyly ani m\u011bn\u011bny, ani p\u0159ikr\u00e1\u0161lov\u00e1ny ani Konstantinem, ani k\u00fdmkoli jin\u00fdm.<\/p>\n

\u0160ifra mistra Leonarda nepod\u00e1v\u00e1 ani n\u00e1znak v\u011brohodn\u00e9ho d\u016fkazu o tom, \u017ee existovala n\u011bjak\u00e1 ran\u011bj\u0161\u00ed forma k\u0159es\u0165anstv\u00ed ne\u017e ta, o n\u00ed\u017e se dov\u00edd\u00e1me z Nov\u00e9ho z\u00e1kona. Pokud se \u0160ifra mistra Leonarda chov\u00e1 jen jako rom\u00e1n, je to v po\u0159\u00e1dku. Pokud se v\u0161ak tv\u00e1\u0159\u00ed, \u017ee je zalo\u017eena na v\u011bdeck\u00fdch v\u00fdzkumech, je to podivn\u00e9, absurdn\u00ed a v posledku a\u017e trapn\u00e9. Je to vlastn\u011b m\u00fdtus: gnostick\u00fd m\u00fdtus jedenadvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n

7. Jak to tedy je?<\/p>\n

Nov\u00fd z\u00e1kon p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed \u00fadaje o osob\u011b Krista a nesna\u017e\u00ed se je moc vysv\u011btlovat. Evangelia, kniha Skutk\u016f apo\u0161tol\u016f i novoz\u00e1konn\u00ed epi\u0161toly jasn\u011b ukazuj\u00ed, \u017ee prvotn\u00ed k\u0159es\u0165an\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 je z\u00e1rove\u0148 B\u016fh, ale \u017ee je tak\u00e9 pln\u011b \u010dlov\u011bkem. \u00dakolem prvotn\u00ed c\u00edrkve bylo vytvo\u0159it a p\u0159esn\u011b vyj\u00e1d\u0159it teologickou pravdu, kter\u00e1 z toho vypl\u00fdv\u00e1.<\/p>\n

Apo\u0161tol Pavel a nejstar\u0161\u00ed k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed spisovatel\u00e9 trvali jak na Kristov\u011b bo\u017estv\u00ed, tak na jeho lidstv\u00ed, a nepokou\u0161eli se je uv\u00e9st do p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 souvislosti. Teprve kdy\u017e se objevila jednostrann\u00e1 zjednodu\u0161en\u00ed t\u00e9to pravdy, jako nap\u0159. n\u00e1zor gnostik\u016f, \u017ee Kristovo lidstv\u00ed nesm\u00edme br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b, za\u010dali apologetov\u00e9 druh\u00e9ho stolet\u00ed rozpracov\u00e1vat souvislosti a d\u016fsledky Kristova vt\u011blen\u00ed.<\/p>\n

Na chalcedonsk\u00e9m koncilu v roce 451 n. l. se objevily prvn\u00ed rozpory, a to kolem formulace: \u201ejeden a tent\u00fd\u017e Syn … tent\u00fd\u017e dokonale bo\u017esk\u00fd a tent\u00fd\u017e dokonale lidsk\u00fd, prav\u00fd B\u016fh a prav\u00fd \u010dlov\u011bk … podobn\u00fd n\u00e1m ve v\u0161em krom\u011b h\u0159\u00edchu.\u201c 35 (POZN) Tato formulace byla p\u0159ijata jako klasick\u00e9 vymezen\u00ed pravov\u011brn\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Z toho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee Je\u017e\u00ed\u0161 zem\u0159el za na\u0161e h\u0159\u00edchy a \u017ee je tedy mo\u017en\u00e9 z\u00edskat jejich odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Pak vstal z mrtv\u00fdch a smrt je pora\u017eena. Tyto skute\u010dnosti prom\u011bnily \u017eivoty prvn\u00edch k\u0159es\u0165an\u016f. Kv\u016fli tomuto poselstv\u00ed bylo mnoho apo\u0161tol\u016f a tis\u00edce dal\u0161\u00edch k\u0159es\u0165an\u016f ochotno trp\u011bt, nechat se mu\u010dit a zem\u0159\u00edt. Jde o poselstv\u00ed, kter\u00e9 prom\u011bnilo star\u00fd sv\u011bt a kter\u00e9 pokra\u010duje v prom\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u011bta sou\u010dasn\u00e9ho.<\/p>\n

Pravda o Je\u017e\u00ed\u0161i je o tolik n\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed a dynami\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017eli m\u00fdty! M\u00fdty nemaj\u00ed moc prom\u011b\u0148ovat na\u0161e \u017eivoty. Poselstv\u00ed klasick\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed m\u00e1 moc osvobodit lidi od heroinu a zbavit je z\u00e1vislosti na alkoholu, obnovit vztahy v man\u017eelstv\u00ed, mezi rodi\u010di a d\u011btmi a prom\u011b\u0148ovat spole\u010dnost na lok\u00e1ln\u00ed \u00farovni. Ve srovn\u00e1n\u00edm s klasick\u00fdm k\u0159es\u0165anstv\u00edm jsou m\u00fdty k uzouf\u00e1n\u00ed nudn\u00e9 a t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9. G. K. Chesterton o tom napsal:<\/p>\n

Lid\u00e9 si osvojili bl\u00e1zniv\u00fd zvyk mluvit o klasick\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed jako o n\u011b\u010dem t\u00ed\u017eiv\u00e9m, jednotv\u00e1rn\u00e9m a obehran\u00e9m. Nikdy toti\u017e neexistovalo nic riskantn\u011bj\u0161\u00edho a nap\u00ednav\u011bj\u0161\u00edho ne\u017e pr\u00e1v\u011b klasick\u00e9 k\u0159es\u0165anstv\u00ed. Je to v\u011bc zdrav\u00e9ho rozumu a m\u00edt zdrav\u00fd rozum je dramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e b\u00fdt po\u0161etil\u00fd… P\u00e1dy do odkryt\u00fdch past\u00ed omyl\u016f a zveli\u010dov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se st\u00e1le m\u011bn\u00ed a \u0161t\u011bp\u00ed, vyt\u00fd\u010dilo pou\u0165 k\u0159es\u0165anstv\u00ed d\u011bjinami, pou\u0165, kter\u00e1 sama o sob\u011b byla prost\u00e1 a jednoduch\u00e1. Upadnout bylo v\u017edycky snadn\u00e9. Je mnoho sokl\u016f, o kter\u00e9 se d\u00e1 zakopnout, ale jen jeden, na kter\u00e9m se d\u00e1 st\u00e1t. Upadnout do jak\u00e9hokoli pobl\u00e1zn\u011bn\u00ed, po\u010d\u00ednaje gn\u00f3z\u00ed a k\u0159es\u0165anskou v\u011bdou kon\u010de, je v\u017edycky ban\u00e1ln\u00ed a bezduch\u00e9. Vyst\u0159\u00edhat se jich v\u0161ak, to je z\u00e1vratn\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed. 36 (POZN)<\/p>\n

Pozn\u00e1mky
\n1. The Daily Telegraph, 3. \u0159\u00edjna 2004
\n2. The New York Times, 17. b\u0159ezna 2003
\n3. Mark Green: Crakcking the Code. London, Institute for Contemporary Christianity (viz http:\/\/www.licc.org.uk\/articles\/article.php\/id\/130
\n4. Carl Olson a nd Sandra Meisel: The Da Vinci Hoax \u2013 Exposing the Errors in Da Vinci Code, Ignatius Press, 2004, str. 296
\n5. Kardin\u00e1l George: Foreword to The Da Vinci Hoax, Ignatius Press, 2004, str. 11.
\n6. The Times, \u0159\u00edjen 2004
\n7. Dan Brown: \u0160ifra mistra Leonarda , str. 266, opraveno podle anglick\u00e9ho origin\u00e1lu
\n8. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 290
\n9. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 6, dopln\u011bno podle anglick\u00e9ho origin\u00e1lu
\n10. Podle ofici\u00e1ln\u00ed webov\u00e9 str\u00e1nky Dana Browna: www.danbrown.com\/novels\/davinci_code\/faqs.html
\n11. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 277
\n12. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 265, pro v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159esnost p\u0159elo\u017eeno p\u0159\u00edmo z angli\u010dtiny
\n13. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 289
\n14. V\u00fdrok 114. James M. Robinson (ed.): The Nad\u017e Hammadi Library . Harper San Francisco, 1977, 1990, str. 138
\n15. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 277
\n16. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 279
\n17. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 280
\n18. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 265, dopln\u011bno podle anglick\u00e9ho origin\u00e1lu
\n19. Plinius: Listy, kniha X, 96 c.112
\n20. Ignatios z Antiochie: Dopis Efezsk\u00fdm, 15. kapitola
\n21. Justin Mu\u010dedn\u00edk: Dialog s Trifonem, kapitola 126
\n22. Melito ze Sard, v\u00fd\u0148atek v Anastasius ze Sinaje: Pr\u016fvodce, str. 13
\n23. Irenaeus: Proti herez\u00edm, kniha 3, kapitola 29,1\u20132
\n24. Kl\u00e9ment z Alexandrie: Exhortation to the Greeks, 1,7,1
\n25. Tertullianus: Du\u0161e, 41,3
\n26. J. N. D. Kelly: Early Christian Doctrines. Adam and Charles Black, 1980, str. 138
\n27. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 264
\n28. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 265
\n29. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 262
\n30. Nikajsk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry
\n31. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 263
\n32. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 264
\n33. \u0160ifra mistra Leonarda , str. 262
\n34. F. F. Bruce: V\u011brohodnost Nov\u00e9ho z\u00e1kona. N\u00e1vrat dom\u016f, Praha
\n35. Koncil v Chalcedonu
\n36. G. k. Chesterton: Ortodoxie<\/i><\/p>\n

Tomu, kto sa chce dozvedie\u0165 e\u0161te viac, odpor\u00fa\u010dame spom\u00ednan\u00fa knihu N. Gumbela: \u0160ifra mistra Leonarda: Dek\u00f3dov\u00e1no. Vy\u0161la v \u010de\u0161tine v preklade Ing. arch. Tom\u00e1\u0161a Ditricha vo vydavate\u013estve KMS, Prim\u00e1torsk\u00e1 41, 180 00 Praha 8, kontakt: www.kmspraha.cz<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nicky Gumbel vy\u0161tudoval v Cambridgi pr\u00e1vo a v Oxforde teol\u00f3giu. Pracoval ako advok\u00e1t. Dnes sl\u00fa\u017ei ako duchovn\u00fd v anglik\u00e1nskom zbore Holy Trinity Brompton v Lond\u00fdne. Nap\u00edsal nieko\u013eko kn\u00edh o kres\u0165anskej viere. Okrem toho nap\u00edsal dva bestsellery. Teraz sa nechal in\u0161pirova\u0165 ned\u00e1vno sfilmovanou knihou Dana Browna: Da Vinciho k\u00f3d. Sk\u00fama prastar\u00fa, \u010dasto dohadmi zahalen\u00fa spr\u00e1vu o […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[11],"tags":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1649"}],"collection":[{"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1649"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1649\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2316,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1649\/revisions\/2316"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1649"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1649"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/btm.sk\/WP\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1649"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}